» Rozhovor pro LA Times

Přeložila jsem rozhovor pro LA Times, který je ještě z propagace Hostitele. Za chyby se omlouvám, ale vážně nemám chuť to opravovat :D.

Saoirse Ronan hraje mimozemšťana a člověka v jednom těle v novém romantickém sci-fi filmu "The Host".

LA Times: Jste fanoušek Twilight ságy, v knižní či filmové podobě, a Stephenie Meyer? Bylo právě tohle, proč jste přijala roli Melanie?

Saoirse: Ano, spolupráce se Stephenie byl jeden z důvodů. Četla jsem první knihu Twilight, když mi bylo čtrnáct a měla jsem jí vážně ráda. Ale abych byla upřímná, neviděla jsem mnoho filmů- myslím, že jsem viděla první a poslední díl, ale jsou to knihy co mám radši.

LA Times: V Hostiteli jste hrála dvě postavy v jednom těle. Jak jste je stavěla a rozlišovala během natáčení?

Saoirse: Chtěla jsem se ujistit, že charaktery jsou dost silné na vlastní pěst. Aby byly schopni odrazit se od sebe, ale stále pracovat v harmonii v celém příběhu. Takže jsme začali vyvíjet druhy přízvuků, které bych mohla použít. Dává to smysl, musela jsem velmi mluvit, dobře artikulovat, výt v každém případě klidný a pozitivní. Vzhledem k tomu, že když Melani (člověk) mluví je to boj.

LA Times: Je to váš první romantický film?

Saoirse: Jo, je to můj první film, kde je romantika zaměřená na celý příběh. Romantické scény jsem měla i dřív, ale tohle bylo poprvé, kdy romantika byla ve velké části filmu.

LA Times: Takže pro vás točení romantických scén bylo divné? I přestože byly docela krotké?

Saoirse: ne, opravdu ne. Chvíle, které se zdály být divné, když jste se svým kolegou nechtěly být, naštěstí divné nebyly, protože jsme se vždycky začaly smát.

LA Times: Byla to kariérní strategie natočit romantický film aby jste nebyla vnímána jako dětská herečka?

Saoirse: Ne, vůbec ne. Abych byla upřímná, nikdy jsem necítila tlak to udělat. Mám pocit, že jsem měla štěstí, že jsem dostala skripty vhodné pro svůj věk.

LA Times: Herci z Twilight se stali staly opravdu slavní. Máte ráda své soukromí. Má vůbec strach z rušivých vlivů slávy?

Saoirse: Snažím se starosti nedělat. Vím, že to záleží na tom jak se film natočí. Mohl by to být větřík a všechno bude v pořádku. Jsem velmi soukromá a mám život oddělený od tisku a filmu a tak bych to chtěla udržet.

LA Times: Četl jsem, že sláva v Irsku vám znemožnila chodit do školy. Je to pravda?

Saoirse: Jo, když jsem byla mladší bylo to velmi těžké. Když jsem začala chodit na druhý stupeň, byla jsem pryč za prací a když jsem se vrátila byla jsem nominovaná na Oscara. Byly to pro mě šílené časy. Vždycky jsem školu milovala. Ale bylo to docela těžké, protože jsem žila v zemi a v té době tam bylo omezené množství škol. Tak jsem byla vyučována doma.

LA Times: Všiml jsem si, že mladí britští herci jsou celkově uzavření a většinou se vyhnou bulváru. Myslíte, že je to kulturní rozdíl?

Saoirse: Jo, myslím že ano. Irská a Britská kultura je odlišná, ale myslím, že náš přístup k práci může být stejně odlišný.

---

LA Times: Vy jste vlastně narozená v Bronxu, ale vyrůstala jste v Dublinu. Vaši rodiče nemají rádi Ameriku?

Saoirse: Ne, moji rodiče Ameriku absolutně milují, já taky a to zejména New York. Žili tam 15 let a moje mamka byla neoblomná v tom, že mě porodí tam abych neměla případné problémy s prací a přistěhováním se tam. Ale když mi byly tři roky začali přemýšlet o školách kam mě pošlou. Ale chtěli mě i doma. Chtěli abych znala svou rodinu a přátele.

LA Times: Prakticky jste na place vyrostla, protože váš otec Paul je herec. Jaká je vaše nejranější vzpomínka na to, že jste na scéně?

Saoirse: Vzpomínám si jak jsem ho byla navštívit v Dublinu a byla tam banda "vojáků" a všude a všichni měli střelné zbraně. A tolik se tam toho dělo- to bylo, když jsem byla dítě- ale bylo to velmi vzrušující. Byla jsem kolem toho opravdu hodně už od doby kdy jsem se narodila. Když jste v New Yorku a jste Ir nebo Angličan držíte při sobě. Takže spousta irských herců, režisérů a spisovatelů skončí tak, že nějakou dobu žijí s námi a spí na pohovce. Pak, když jsem šla natáčet byla jsem před kamerou v pohodě.

LA Times: Bylo vám 8, když jste se poprvé objevila na obrazovce. Čí to byl nápad?

Saoirse: Byl to můj nápad. Můj táta mě vždycky natáčel na videokameře a já milovala být před kamerou. On to viděl a řekl to svému irskému agentu, že bych mohla jít na nějaký konkurz. Natočila jsem s ním pár krátkých filmů a líbilo se mi to. Tak jsem šel na jeden konkurz, ale byla jsem moc mladá a pak jsem šla na konkurz do seriálu "The Clinic" a vyšlo to. Druhá věc, která mi vyšla byla minisérie "Proof", která byla rozhodující protože ředitel toho projektu řekl Wrightovi, režisér filmu Atonement, o mě.

LA Times: Chápu, že podporuješ Irskou organizaci Blue Cross, protože pomohla tobě osobně. Co se stalo?

Saoirse: Bylo to před několika lety. Mám psa, Sassy, a je to kolie. V tuhle chvíli je na tom trochu špatně, ale už jí je kolem 16 let. Když byla mladší, měla ve zvyku utíkat. Když jsem byla v Pelsivánii na natáčení "The Lovely Bones", tak se moji prarodiče o ní v Dublinu starali. Moje babička s ní každý den chodila na procházku a začala jí pouštět na volno, ale vždycky a zavoální přiběhla zpátky. A jednoho dne to pak neudělala. Pak jsem přijela do LA na press k "Atonement" a byla jsem dotazována člověkem, který má segment na irské rozhlasové stanici. A tak jsem popsala svého psa a řekla jsem, že se ztratil v Dublinu a pokud ho někdo uvidí tak ať mi prosím zavolá. A pak mi jeden z hlavních lidí z Blue Cross našel Sassy na parkovišti u supermarketu.

Snažím se pomáhat jim i SPCC, Irská společnost pro prevenci týrání dětí.

LA Times: Takže, co pro vás teď přichází?

Saoirse: "The Grand Budapest Hotel", který jsem nedávno dotočila s Wesem Andersonem. A teď budu natáčet film s Ryanem Goslingem jeho režiijní debut s názvem "How to Catch a Monster".

LA Times: Jaké jsou vaše role?

Saoirse: Nemůžu toho moc říct. Ale ve filmu s Wesem, mám práci v pekárně a mám vztah s jednou z hlavních postav. Je to skvělé. A o Ryanově filmu nemůžu říct vůbec nic, ale je to vážně cool. Je to velmi tmavý, stylizovaný příběh.

LA Times: Zní to jako váš styl.

Saoirse: Ano, tmavé a vůbec vtipné.